J. Krejčí

Mgr. Jaromír Krejčí, PhD.

(* 1971)
motto: "Ignoscas aliis multa, nil tibi" ("Odpouštěj jiným mnohé věci, ale sobě nic")

Čo Vás priviedlo k štúdiu starovekého Egypta?
Ke studiu egyptologie mě přivedl dlouholetý zájem o historii, archeologii a vývoj lidské civilizace a zájem o vědění vůbec. Civilizaci starého Egypta můžeme považovat, vedle řecké, etruské a římské, za jeden z pilířů naší civilizace. A co mě konkrétně k egyptologii přivedlo? Zájem o počátky egyptského státu. Je opravdu fascinující, jak z prostředí pravěké společnosti během dějinně krátké chvíle povstala složitě strukturovaná a ekonomicky výkonná společnost, která používala svoje vlastní písmo a byla schopná takových výkonů, jakým. bezesporu je například Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře.

Aký je život egyptológa v Česku?
Život to není rozhodně jednoduchý. Snažíme se vyrovnat se jak s podmínkami v ČR, kde se v mnoha případech nevejdeme do předem připravených právních a ekonomických „škatulek“ a zároveň i v Egyptě, který má, jako orientální země, svoje specifika. K tomu řešíme i další rozpor, a to, že jsme jak ústavem výzkumným, tak i pedagogickým. Na druhou stranu jsme moc rádi, že můžeme v Egyptě pracovat na tak skvělém místě, jakým Abúsír určitě je.

Čím sa práve zaoberáte?
Spolu s Dr. Dušanem Magdolenem z Kabinetu orientalistiky SAV právě dokončujeme poslední práce na knize 100 nej… o starém Egyptě, jež by měla vyjít na podzim tohoto roku v pražském nakladatelství Libri. Dále, také spolu s dr. Magdolenem, rozjíždíme projekt týkající se rozvoje slunečního náboženství v době stavitelů pyramidy Slunce v Egyptě, stejně jako tomu bylo i ve většině ostatních starověkých společností hrálo v zemi faraonů důležitou úlohu; konkrétně se zabýváme tzv. slunečními chrámy. Jedním z hlavních úkolů tohoto společného projektu je nalézt chybějící sluneční chrámy, které známe z písemných pramenů, ale archeologicky ještě objeveny nebyly. Přitom by dle všeho měly stát buď přímo v prostoru abúsírské pyramidové nekropole, nebo v jejím bezprostředním okolí. Tato otázka tak představuje jedno z největších tajemství tohoto místa. Zmíněný projekt jsme představili odborné veřejnosti na mezinárodní vědecké konferenci věnující se archeologii a umění doby Staré říše, kterou uspořádal náš ústav ve dnech 31.května – 4. června 2004 v Praze. Kromě toho připravuji rukopis knihy o architektuře jedné z největších a jistě nejsložitější nekrálovské hrobky doby Staré říše, mastaby vezíra Ptahšepsese, na jejímž výzkumu náš ústav mezi lety 1960 a 1974 v Abúsíru pracoval. V neposlední řadě se zabývám zpracováním výsledků dosavadních výzkumů velmi zajímavé a také tajemné stavby označované Lepsius č. 25, jež také stojí na abúsírském pyramidovém poli. Na archeologickém výzkumu tohoto objektu se podílí i dr. Magdolen. V této tobě se zabývám zpracováním problematiky cihlového zdiva zádušního chrámu panovníka Neferefrea, který stojí také v Abúsíru. Jak vidíte, není toho málo.

Plány do budúcnosti - resp. čo pripravujete?
Kromě uvedených publikačních plánů mě především čekají přednášky pro studenty egyptologie na FF UK. V první polovině listopadu plánuji kratší pobyt v Egyptě, kde bych se chtěl v Abúsíru věnovat především studiu keramiky, kterou jsme objevili během výzkumu dvojhrobky Lepsius č. 25. Dále také bude probíhat, ve spolupráci s Archeologickým ústavu AV ČR, výzkum rozsáhlého souboru kosterních pozůstatků, které jsme nalezli během archeologického výzkumu dvojhrobky. Tyto ostatky sem byly ukládány v době o asi 2 500 let mladší než ve které tato neobvykla stavba vznikla. Na tomto sekundárním pohřebišti se nechávali pohřbívat obyvatelé nejnižších sociálních vrstev z okolních vesnic.

Ako vidíte budúcnosť českej a svetovej egyptológie / Quo vadis egyptologia? / ? ?
Ta otázka je správně rozdělena na dvě části. Budoucnost české egyptologie je, stejně jako mnohé jiné lidské činnosti, spojena s penězi. Koncem tohoto roku nám končí oba velké grantové projekty ze kterých jsme v minulých pěti, resp. šesti, letech financovali naše výzkumy v Abúsíru, ale zároveň, a to je důležitější, i práci našich mladších kolegů. Pokud se nám koncem roku nepodaří v soutěži získat pokračovací grant našeho vědecko-výzkumného záměru, je velké nebezpečí, že naše práce v Abúsíru, který představuje jednu z nejdůležitějších archeologických lokalit v Egyptě, budeme muset ukončit, ale zároveň, že se rozpadne vědecký tým, který se nám podařilo v minulých letech v rámci projektu Českého národního egyptologického centra vytvořit. K tomu by tento fakt zabránil nadále rozvíjet dosavadní interdisplinární spolupráci s ostatními obory. Nezbývá nám než držet si palce, abychom v tomto klání uspěli. Co se týče světové egyptologie, zdá se, že ta bude stále více spojovat s ochranou kulturního dědictví lidstva, tj. zachováním památek a monumentů, které po sobě velká civilizace na Nilu pro nás budou zanechala. Vysoké tempo urbanizace v Egyptě si tento trend rozhodně vyžaduje a tlak na památkové zóny je enormní. Bohužel v mnoha případech tak navždy mizí důležité archeologické lokality….


Ďakujeme za rozhovor a do ďalšej práce želáme veľa elánu a úspechov.

Kto je Jaromír Krejčí:

Jaromír Krejčí je egyptológ s archeologickou praxou v Egypte. Dlhodobo sa špecializuje na riešenie otázok egyptskej archeológie a dejín 3. a 2. tis. pr. Kr., obecne sa potom zaoberá vývojom egyptskej architektúry a možnosťami jej trojrozmerných počítačových rekonštrukcií. V poslednom období sa špecializuje aj na otázky vývoja náboženského myslenia v období 3. tisícročia a jeho odrazu v architektúre (viď projekt slnečných chrámov). Na archeologických výskumoch Českého egyptologického ústavu v EAR sa pravidelne podieľa od r. 1991. Dr. Krejčí je členom The International Association of Egyptologists a členom správnej rady Nadácie Aigyptos, ktorej hlavnou úlohou je podpora rozvoja egyptológie na Slovensku. Od r. 2000 je J. Krejčí vedeckým pracovníkom Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovej v Prahe a Káhire. J. Krejčí absolvoval okrem svojich pracovných pobytov v EGYPTE aj študijné pobyty predovšetkým na Univerzite v Hamburgu (3 pobyty, v rámci fungovania agentúry DAAD) a v Egypte, Káhirskej univerzite (ako vládny štipendista). V rámci riešenia svojich vedekých projektov mal možnosť študovať múzejné zbierky v Paríži, Mníchove, Viedni, Veľkej Británii, Taliansku a USA. Vo svojej dizertačnej práci (1999) sa zaoberal stavebno-historickým vývojom kráľovskej pyramídovej nekropoly v Abúsíre a v svojej diplomovej práci (1994) tehlovým murivom Neferefreovho zádušného chrámu v Abúsíre s prihliadnutím k ostatným prípadom použitia sušených tehál v královskej architektúre doby Starej ríše.

J. Krejčí riešil dva samostatné grantové projekty:

Vývoj staroegyptské monumentální architektury ve III. tisíciletí př. Kr.  Použití nových postupů při studiu staveb doby Staré říše
(Grantová agentura České republiky, D404/99/D003) 1999—2003.

Stavebně-historický vývoj královské nekropole u Abúsíru ve 3.tisíciletí př. Kr.
(Interní grantová agentura Univerzity Karlovy v Praze, 307/1996/A HN/FF) 1996—1998.

Podieľa sa na týchto výskumných projektoch:

Výzkum civilizace starého Egypta. České archeologické výzkumy na královském pohřebišti v Abúsíru
(vedecko-výskumný zámer MŠMT ČR, MSM 11210006), od r. 1999

České národní egyptologické centrum
(projekt MŠMT ČR, LN00A064) od r. 2000.

Sluneční chrámy doby Staré říše
(v spolupráci s Mgr. Dušanom Magdolenom, PhD., Kabinet orientalistiky SAV Bratislava) od r. 2003

Publikácie a vybrané verejné vystúpenia:

2004

spoločne s D. Magdolenom: 100 nej … ze starého Egypta,
Praha, Libri

Senedžemibova rodina z Gízy (Jaromír Krejčí),
PES Supplementa I, s. 22–30

spoločne s M. Vernerom, Die „Zwillingspyramide“ L 25 in Abusir,
Sokar 1/2004, 20-22.

Spoločne s D. Magdolenom: prednáška Research into Fifth Dynasty sun temples - past, present and future
(medzinárodná konferencia Old Kingdom Art and Archaeology, Praha, 1.6.2004)

2003

Stavba pyramid ve starem Egypte,
in: P. Onderka, Egypt za vlády faraonů, občianske združenie Aegyptus, s. 31-37;

Pyramidové komplexy královen na abúsírském pohřebišti. Výzkum pyramidového komplexu Lepsius č. 25 (2001-2002, 2002-2003)
PES (Pražské egyptologické studie), str. 64—78.

Spolu s Hanou Benešovskou: Sfinga v nebezpečí, „památková péče“ ve starém Egyptě? In: Architekt 9/2003, s. 8—10.

Prapahorek v egyptské architektuře.
v: J. Marikova-Kubkova, M. Hajkova, Hora- hor, Praha, v tlači, 10 rkp., ilustrace - v tlači

Ptahsepsesova mastaba,
in: H. Benešovská, P. Vlčková, Tajemství pouště a pyramid, katalóg k výstave, 3 rkp. - v tlači

Abúsírské sluneční chrámy a kult boha slunce v době Staré říše, spolu s Dušanom Magdolenom,
Abúsírské sluneční chrámy a kult boha slunce v době Staré říše, in: H. Benešovská, P. Vlčková, Tajemství pouště a pyramid, katalóg k výstave, 12 rkp. v tlači

Účasť na medzinárodnej architektonickej súťaži k stavbe Veľkého Egyptského múzea v Káhire (spolupráca s architektonickým štúdiom GEM, Praha – tento projekt sa dostal až do finálového kola a stal sa jedným z 10 vyznamenaných projektov z viac než 1600 projektov z celého světa)

Prednášky:
Jak se stavěly egyptské pyramidy (Mestské múzeum Bratislava),
Egypt – země faraonů (Banská Bystrica),
Egypt v době stavitelů pyramid (Slovácké muzeum, Uherské Hradiště),
Abúsír – česká archeologická koncese v Abúsíru (Hradec Králové)

2002

Krejčí, Jaromír: Mastaba vezíra Ptahšepsese a její architektura
(The Mastaba of Vizier Ptahshepses and its Architecture) editor: Mynářová, J.; In: Pražské egyptologické studie. 1. vyd. 2002. Praha: Set Out; s. 126-136. ISBN 80-86277-26-7
Shrnutí výsledků stavebně-archeologického průzkumu Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru (Egypt), stavební vývoj hrobky. (Summary of the building-archaeological survey of the Mastaba of Ptahshepses in Abusir (Egypt), building development of the tomb.)

Príprava projektu Abúsírského múzea , ktoré by malo pod egídou egyptskej památkovej správy vzniknúť pod abúsírskymi pyramídami, na to navädzuje aj projekt turistického chodníka po lokalite

Program o Abúsire ...zistiť z mailovej prílohy presný názov... v době 5. dynastie (Český rozhlas)

Prednáška: Sluneční kult v době stavitelů pyramid (Náprstkovo muzeum – NM, Praha)

2000

Krejčí, Jaromír: The Appearance of the Abusir Pyramid Necropolis during the Old Kingdom [stať v zborníku].
(The Appearance of the Abusir Pyramid Necropolis during the Old Kingdom ): edítori: Hawass, Z., Milward Jones, A., In: Eighth International Congress of Egyptologists, Abstracts of Papers. 1. vyd. Cairo: American University in Cairo Press, International Association of Egyptologists; 2000, s. 102-103, ISBN neuvedené. Three-dimensional computer visualisations of the monuments on the Abusir Pyramid Field (Three-dimensional computer visualisations of the monuments on the Abusir Pyramid Field )

Krejčí, Jaromír: Ch. Lilyquist, Egyptian Stone Vessels. Khian Through Thutmosis IV. The Metropolitan Museum of Art, New York 1996 [IV].
(Ch. Lilyquist, Egyptian Stone Vessels. Khian Through Thutmosis IV. The Metropolitan Museum of Art, New York 1996): In: Archiv orientální Vol. 68., 2000, No.2., s. 277-279Lilyquist, Ch. Egyptian Stone Vessels. Khian Through Thutmosis IV. ISSN 0044-8699. Review of the important reference book on the Egyptian stone vesels dated to the 15th-18 dyn. (review of the important reference book on the Egyptian stone vesels dated to the 15th-18 dyn.)

Krejčí, Jaromír: The origins and the development of the Royal Necropolis at Abusir [stať v zborníku].
(The origins and the development of the Royal Necropolis at Abusir): edítori: Bárta, M., Krejčí, J., In: Abusir and Saqqara in the Year 2000. 1. vyd. Archiv orientální Supplementa. Praha: Orientální ústav ČAV; 2000, s. 467-484 ISBN 80-7209-190-5. Development of the Abusir pyramid field (Development of the Abusir pyramid field)

Krejčí, Jaromír: Some notes on the 'Overseer of Works' during the Old Kingdom [I].
(Some notes on the 'Overseer of Works' during the Old Kingdom): In: Ägypten und Levante Vol. 10., 2000, No.10., s. 67-76, ISSN 1015-5104. Functioning of Overseers of the King's Works during the Old Kingdom (Functioning of Overseers of the King's Works during the Old Kingdom)

Krejčí, Jaromír: Werner Forman, Stephen Quirke: Hieroglyphs and the Afterlife in Ancient Egypt, London 1996 [IV].
(Werner Forman, Stephen Quirke: Hieroglyphs and the Afterlife in Ancient Egypt, London 1996): In: Archiv orientální Vol. 68., 2000, No.2., s. 279-285Forman, W. - Quirke, S. Hieroglyphs and the Afterlife in Ancient Egypt, ISSN 0044-8699. Review of the book concerning the development of the ancient Egyptian religion (review of the book concerning the development of the ancient Egyptian religion)

Krejčí, Jaromír - Bárta, Miroslav: Abusir-Saqqara necropolis, its history and development [spolueditor zborníka].
(Abusir-Saqqara necropolis, its history and development): edítori: Bárta, M., Krejčí, J., In: Abusir and Saqqara in the year 2000. 1 vyd. Archiv orientální Supplement IX. Praha: Orientální ústav ČAV; 2000, 633 stran, 72 příloh, 1 mapa, ISBN 80-85425-39-4. Abusir-Saqqara necropolis, its history and development (Abusir-Saqqara necropolis, its history and development)

1999

Krejčí, Jaromír [autor kapitoly]: Červíček, Pavel - česko-německý egyptolog a odborník na skalní kresby [slovník biografický].
(Červíček, Pavel - A Czech-German Egyptologist and Expert in Rock-Drawings): editor: Filipský, J., In:Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté.
1. vyd. Praha : Libri; 1999, s. 98-99 ISBN 80-85983-59-1

Krejčí, Jaromír: Opravdový Sinuhet nebyl lékář, ale úředník [IV]. (The True Sinuhet Was Not a Physician But an Official).
In:Lidové noviny Vol. 13., 1999, No.42., s. 28-28 ISSN 0862-5921

Krejčí, Jaromír: Pohřebiště v Abúsíru se českým egyptologům odměnilo [VI]. (The Abusir Necropolis has rewarded Czech Egyptologists).
In: Astro1999, No.27. ISSN neuvedené

Krejčí, Jaromír: Starověká egyptská civilizace přirostla českým vědcům k srdci [VI].
(Ancient Egyptian Civilization grew on Czech Scholars): In: Astro1999, No.28. ISSN neuvedené

Krejčí, Jaromír: Stavebně-historický vývoj abúsírské královské nekropole v době Staré říše [rigorózna práca].
(The Architectural and Historical Development of the Royal Necropolis in Abusir During the Old Kingdom). Praha: Univerzita Karlova; 1999, 319 s.

1998

Krejčí, Jaromír: Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy [I]. (The Czech institute of egyptology, Faculty of arts, Charles University).
In:Aula - revue pro vysokoškolskou a vědní politiku Vol. 6., 1998, No. 3., s. 48-53 ISSN 1210-6658

Krejčí, Jaromír: Český egyptologický ústav v letech 1994-1998 [I]. (The Czech institute of egyptology 1994-1998).
In:Archeologické rozhledy Vol. 50., 1998, No.2., s. 490-493, 500-511 ISSN 0329-1267

Krejčí, Jaromír: The Shaft Tomb of Iufaa at Abusir opened after 2,600 years [I]. (The Shaft Tomb of Iufaa at Abusir opened after 2,600 years).
In:Minerva Vol. 9., 1998, No.3., s. 3-4 ISSN 0957-7718

Krejčí, Jaromír: Starověký Egypt vydává svá tajemství I. [VI]. (Ancient Egypt reveals its secrets I.)
In:Technický týdeník1998, No.16., s. 20-20 ISSN 0040-1064

Krejčí, Jaromír: Starověký Egypt vydává svá tajemství II. [VI]. (Ancient Egypt reveals its secrets II.)
In: Technický týdeník 1998, No.17., s. 20-20 ISSN 0040-1064

Krejčí, Jaromír - Brock, Lyla P.: Czech egyptologists open shaft tomb, identify Royal Burial at Abusir.
(článok: Czech egyptologists open shaft tomb, identify Royal Burial at Abusir): 1998

1997

Krejčí, Jaromír: Architektura editor: Pavlasová, S., In: Země pyramid a faraonů. Praha: Národní muzeum; 1997, s. 54-55 ISBN 80-7036-032-1

Krejčí, Jaromír: Dictionary of Ancient Egypt [IV] ,
In:Archív Orientální Vol. 65., 1997, No.1., s. 123-125Ian Shaw//Paul Nicholson British Museum Dictionary of Ancient Egypt ISSN 0044-8699

Krejčí, Jaromír: Jürgen Osing, Das Grab von Nefersecheru in Zawyet Sultan [IV]. (Jürgen Osing, The grave of Nefersecheru in Zawyet Sultan)
In:Eirene Vol. 33., 1997, s. 205-209Jürgen Osing Das Grab von Nefersecheru in Zawyet Sultan ISSN 0046-1628

1996

Krejčí, Jaromír: Egypt v době stavitelů pyramid 1 [prednáška] . Praha, KD Opatov: 1996, 2 hodiny

Krejčí, Jaromír: Egypt v době stavitelů pyramid 2 [prednáška] . Praha, KD Opatov: 1996, 2 hodiny

Krejčí, Jaromír: Larousse - Světové dějiny umění. Kap. Egypt.
[rukopis, odborný preklad] . Praha: Cesty; 1996, 33-63 s.

Krejčí, Jaromír - Patočková, Barbora: Překlad znehodnotil proslulý atlas starého Egypta [pôvodné],
In: Mladá Fronta Dnes Vol. VII., 1996, No.120., s. 19-19 ISSN 1210-1168

1995

Lehmziegelwerkstatt aus dem Alten Reich in Abusir, Göttinger Miszellen, 147.

1994

Prednáška: Lehmziegelmauerwerk vom Totentempel des Raneferefs (Uni-Hamburg)